Jdi na obsah Jdi na menu
 


Země zaslíbená a její Země zaslíbená

2. 10. 2016

Na první říjnový víkend sem s předsedou Krušnohorského hornického spolku „Historické rudné doly Mědník – Měděnec“ Ivanem Cáderem dohodl návštěvu jejich domoviny…. jejich „Země zaslíbené“ A to doslova i do písmene J Tentokrát se jednalo i o spojenou akci společně s několika členy Strážského hornického spolku a finální počet lidí tak byl 14.

V čem že spočívá Zaslíbenost oné země? Jde o slovní hříčku, která poukazuje na území Krušných hor, kde se na malém prostoru nalézá přes 70 důlních děl a pro nás primárně …. nachází se zde jeden z mála posledních důlních závodů v ČR – důlní závod Václava Řezáče Měděnec. Jde o důl, ve kterém se během těžní historie v letech 1968 – 1998 těžil magnetit, později pak koncentráty mědi a stříbra a v poslední éře 1992 – 1998, kdy byl důl v soukromých rukou se těžil granáty a slídy. Druhá část hříčky spočívá ve štole „Země zaslíbená“, kterou místní spolek zpřístupnil a nyní rozšiřuje její okruh. Jde o velmi staré důlní dílo, které sahá do období 10. – 12. století a které nebylo v 50. letech 20.století významněji narušeno geologickým průzkumem na uranové rudy.

Odjezd první skupiny (já, moje drahá polovička Jana, Petr, Dušan a Míla) byl v sobotu ráno z Brniště s mezipřistáním v Lovosicích u nádraží, kde jsme se setkali s druhou částí skupiny a to Milanem a Tomášem. Poslední část výpravy (kolegové ze Stráže) jela ráno rovnou do Měděnce. Cesta ubíhala za všeobecného veselí a již před polednem jsme přistáli u hospody Měděnec. Poté, co jsme se ubytovali a hodili si veškeré věci na pokoje, se zahučelo do hospody, kde jsme si naplnili břicha pochutinami a pitivem. Po jídle následovala přednáška o historii důlního závodu a o historii štoly Země zaslíbená. Na 15 hodinu byla domluvena návštěva důlního závodu.  Tato prohlídka pro několik z nás znamenala přímo splněný vlhký sen J a věřím, že by se zde dalo strávit celý víkend J

V areálu jsou dvě těžní jámy – stará jáma, která byla obsluhována těžním strojem z Jáchymova (zde bohužel z časových důvodů se jeho prohlídka nestihla) a novější se skipovou jámou, do které jsem se na místě zamiloval J Areál je ve vlastnictví soukromé firmy dodnes, ale žádná výroba nebo činnost zde bohužel neprobíhá, a tak vlastně areál pomalu jenom chátrá.

Po prohlídce následovala cesta na pokoje a pak do hospody, kde se dohadoval večerní program a noční akce. Původní lokalita nevyšla a tak se přejelo ještě kousek dál na náhradní lokalitu, která se podařila a tak bylo do půlnoci o zábavu postaráno. Ve dvě ráno jsme se vrátili na pokoje a do rána do osmy hodin jsme mohli vypnout oči. Ráno na devátou hodinu byla domluvena prohlídka štoly „Země zaslíbená“ a tak jsme opět oblékli overaly, holiny, helmuty (antifašisty) a hurá do štoly. Smekám před prací, kterou kolegové z místního spolku odvedli a stejně tak jsem pochopil, kolik práce ještě mají před sebou. Po vyfárání následovala prohlídka vrchu Mědník, kde nám byl ukázán nespočet starých důlních děl a řeknu vám, na tak malý vrch je jich opravdu velmi mnoho. A ve finále je vrch Mědník takové velké mraveniště J

Po obědě následovalo nastěhování všeho do aut, což byla taková malá logistická libůstka J Rozloučení a pak už jen hurá všichni k domovům.

 

Ivane děkujeme Ti za program, co si pro nás připravil, a těšíme se příště na viděnou.

 

Náhledy fotografií ze složky Země zaslíbená

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář